Ještě než začnete číst, tak chci upozornit, že některé fotografie z průběhu čtvrteční noci jsou drastické, neboť produkce úchyláků z Hells byla opět o něco brutálnější a „hravější“, než kdykoliv předtím. A nyní už rovnýma nohama do průběhu festivalu.

Do areálu přicházím na druhou kapelu italské hardcorové noci. Jestliže minulý rok na warm-up party s funeral doomovými spolky v čele ESOTERIC bylo více než cítit, že jde opravdu o dramaturgicky trochu jiný večírek, v předvečer opravdového vypuknutí šílenství zvaného Obscene Extreme, tak nyní již vše jede naplno a pro téměř kompletně zaplněný areál. Masky, stagediving a hardcore s příchutí pizzy, vše už jede na plné obrátky a já vcházím do hardcorového mejdanu, který je právě v nejlepším.

E.U.´S ARSE jsou chlívem, který světlo světa spatřil již v roce 1982. Dva členové původní dva noví a jede se. Chaotický hardcore notně říznutý crustem, zpěvák, který během vystoupení několikrát skáče z pódia a neustále pobízí lidi k ještě většímu šílenství.

Veselice je v plném proudu, když na scénu nastupují RAW POWER. Ti pro změnu začínali v roce 1981. I já už bych mohl být otcem mnohých crust kids v areálu. Řvoun Mauro Codeluppi by však mohl být jejich dědečkem. Nejedná se ale o žádného plesnivého dědka. Vrásky v sobě ukrývají energického démona, který je na scéně neustále v pohybu a štěká na lidi své texty se zaujetím, který by mu mohli závidět i kapely o třicet let mladší. Obrovská dávka energie tu exploduje před hardcore-punkovou kulisou, která oldschoolový hc pomáhala stavět.

Jejich covery najdete u KREATOR a mnohých dalších obrovských kapel. Čekal jsem vyžilé a unavené show kapely, která je již dvacet let za zenitem, dostal jsem však svěží sprchu. Obrovský respekt!

Čtvrteční ráno se nese ve znamení crust-hardcorových noviců z Německa. IMPLORE je trojka, která má chlupatý syrový zvuk i chování na pódiu. To, že aktuálně jedou společné turné s ACxDC snad mluví za vše. Zpívající basák má vykérované „X“ i na obličeji, takže je jasné, o co tady půjde. Nemilosrdná nálož špinavé energie, po první skladbě začíná stávkovat basa, takže je dost nevybíravým způsobem mrštěna do rohu pódia, následně i stojan na mikrofon, který je zuřivě knokautován pár sekund poté.

Vždy se na Obscene Extreme těším na první taneční gore-grindovou kapelu. Slovenští SPEARM OF MANKIND byli poctěni tím, že mohou na letošním ročníku sehrát právě tuto úlohu. Vždy se scéna zaplaví tunami maskovaných šílenců, kteří vytvoří atmosféru, ve které v hledišti nevidíte jediný zamračený obličej. Hudebně neobjevný goregrind s efektovaným vokálem a živelným nasazením tak získává tu správnou veselou párty příchuť.

Následující DARKHORSE nejsou příliš výraznou kapelou, přinášející přímočarý mix crust-metalu a punku.

Oproti tomu WHORESNATION své charisma určitě mají. Jsou stejně jako CHAINS z Francie a zástavy své země nesou se stejnou hrdostí. Čistokrevný grindcore od mladé energické kapely, která se nezdráhá dát do nasazení vše.

Vlastně jsem chvilku přemýšlel o tom, že bych domácí taneční gore-grindery GUTALAX oželel, ale to bych opravdu špatně udělal. Hudebně tupa-tupa grindore s gottural vokály strhli publikum na svoji stranu s takovou razancí, že crew na pódiu nevěděli, kam dřív skočit. Nástup GTALAX se nesl ve znamení intra, při kterém se do lidí házely role toaletního papíru a pak to vypuklo. Lidi jako by se utrhli ze řetězu a atmosféra se dala přirovnat možná k předloňským SPASM nebo loňským HOMMERAFSF. Velmi silný set, který se zcela jistě zapíše tučným písmem do historie Obscene Extreme, podobně jako poslední vystoupení domácí trojky SPASM.

Následující ACxDC nastolují zcela jiný kurz. Americký powerviolance staré školy, jehož základ tvoří rezavé kytarové hradby a rytmické změny od pomalého houpání po rychlé nemilosrdné vichřice. Atmosféra ještě hodně dojíždí na úrovni, kterou nastolili Jihočeši před nimi. V publiku neustále létají barevné míče s takovou intenzitou, jako by tam někdo losoval sportku a masopustový rej podporující před pár minutami GUTALAX zdaleka nevyklidil pole.

KATALEPSY mají na počátku problémy s kytarou a se zvučením. Nedokáží pochopit to, jak to na Obscene funguje. Kapela přijde a hraje. Žádné dlouhé zvučení, žádné dlouhé sraní. Chvilku trvá, než si to se zvukaři vysvětlí, ale pak vyšvihnou perfektní set brutálního death metalu. Zvuk se sice trochu houpe, kapele odcházejí kabely, ale Igor Filimoncev s mikrofonem a svojí NYHC image řádí minimálně stejně tak, jako před rokem na Brutal Assaultu.

Japonci FINAL EXIT se vydali na krátké turné do Evropy, kdy zahajovali koncertem na Playfastu a končí na Obscene Extreme. Na Playfastu měl jejich set osm minut, tady byl o něco delší, ale jen díky komunikaci s publikem, které jim zobalo z ruky. Bicí jsou postaveny na kraji pódia u lidí a naproti je kytarista. Jejich set je totálně splašená kombinace grindu a noisu místy i pěkných melodií. Na závěr si lidí vydupávají přídavek, kluci od backlinu už mají rozebrané aparáty, ale lidé nad Japonci šílí a tak se jde ještě na přídavek. Zvukaři všechno zapojují znovu. Dvojici přichází podpořit k mikrofonu ještě vokalista Giulio z CRIPPLE BASTARDS a všichni očekávají, co se bude dít. Přídavek se skládá z jednoho úhozu do bicích a jednoho seknutí kytarou. Vše trvá necelou půl sekundu. Zvukaři šílí. Lidé šílí. Každá z obou skupin však z jiného důvodu.

Na ZOMBIE INC. kupodivu moc publika nebylo, hudebně mě jejich set míjí a image mě baví prvních pár minut při focení.

Australští THE KILL - to je synonymum pro opravdu prvotřídní grindcore - jen kytara, bicí a vokál. Vyvrcholení čtvrtečního večera. Celkem chápu, proč z nich udělal Čurby headlinery prvního dne. Jejich koncert vraždí. Ani si nedokáži představit, co tato kapela dokáže udělat v malém klubu. I na velkém festivalovém pódiu, které má tendenci intenzitu setu naředit vzduchem, to byla naprostá excelentní rubanice, která si v ničem nezadá s nejlepšímí grindovými sety, jenž na prknech Obscene Extreme kdy byly k vidění.

U následující INHUME a MASTER vydýchávám set protinožců a těším se na Hells show. U MASTER mohu říci, že jsem očekával deathmetalovou nudu, ale kupodivu mi jejich pojetí střednětempého smrtelného kovu celkem bavilo. INHUME se bohužel rozplynuli v absintové limonádě.

HELLS SHOW jen telegraficky, více obrazem.

Obraz první. Chorály. Jeptiška si strká do tělních otvorů krucifix, líbí se jí to. Načapá jí kněz. Nelíbí se mu to. Serve z ní šaty. Líbí se nám to. A pak už taková SM klasika lití vosku z velkých červených svící, které, které ji následně také strká do různých otvorů. Řetězy a vodítko zaháklé za piercing v klitorisu, následné poutání rukou a bičování. Velké finále obstarává pohár na mešní víno plný moči, kterým se ti dva polévají.

Obraz druhý. Džungle. Kmen uctívá tříprsou bohyni. Ta je zaháklá za záda na kladce, a kdykoliv se začne zlobit, tak ji vytáhnou nahoru. Bohyně si vybírá mladou pannu, kterou zaháknou za ruce a za nohy a chvilku s ní houpají ve výšce čtyř metrů. Na scénu přicházejí misionáři, snažící se zvrátit kmen na křesťanství. Tříprsá bohyně se zlobí a kouzlí. Začíná boj. Jednoho misionáře celkem vtipně sežere had. Další podlehne konopí od domorodého kmene. Třetí se s jedním z domorodců přetahuje – hákem jim jsou probodnuty záda a přetahují se spojeni řetězem.

Velké finále. Přichází domorodec, který má háky po obličeji. Poslední misionářce je propíchnuta prdel hákem. Hák je z jedné strany připevněn k provazu, na který ze strany druhé je zavěšen domorodec s háky v obličeji. A co myslíte. Zvedl ji? Zvedl. Obraz ženy, kterou pře propíchnuté hýždě zvedá někdo, kdo celou její váhu má na obličeji, mě nedovolí fotit. Čumím na to s otevřenou hubou a držím palce, aby mu slečna neutrhla ksicht.